Magie ve fantasy?

Napadlo mě zkusit si zahrát fantasy tažení ve světě, kde magie není, nebo je na velice malé a skoro nepatrné úrovni. Problémy jsou dva. Sehnat spoluhráče a přesvědčit svoji powergamerskou stránku, o tom, že hrát se dá i bez magie. Vždyť magie je většinou to, co žene příběhy ve fantasy dál, když hlavní hrdina udělá nějakou hloupost. Dostalo by se Společenstvo z Morie bez Gandalfova zaklínání, které zastavilo Balroga? Jak by Eragon, který se během rekordně krátkého času dostal z 1. na 50. úroveň napříč povoláními, porazil Galbatorixe? A s takovými příklady bych mohl pokračovat ještě dlouho. Namátkou: Přežili by Gotrek s Felixem na Stezkách prastarých bez Teclise? Asi ne. Na druhou stranu, ve světě bez magie by asi nevznikly. Pokud ale otevřeme třeba Husitskou epopej, zjistíme, že se v ní odehrávají zajímavé a poutavé příběhy i bez kouzel. Jsou zde postavy, které řeší své normální problémy a mohou se spolehnout jen na sílu svých paží a vlastní rozum. Jsou zde demagogičtí kazatelé, kteří jim ztrpčují život a nejblíže k magii mají děla ve výzbroji husitských polních obcí. A přece je kniha čtivá a osudy postav nás nenechají klidnými. 

Pravý trollí šaman. Mágové mají velký potenciál v bitvách, o tom ale někdy příště
A navíc má magie i mnoho nevýhod. Jeden silný mág by dokázal rozvrátit místní ekonomiku, s pár pomocníky by možná připravil o práci vojsko a jen tak, pro nic za nic by zašel za místním králem, který by brzy skončil sežehnut fireblastem. Pak by zašel za princem, tomu by buď vlezl do hlavy, nebo by ho poslal na druhý břeh reality, které říkáme život. Potom by se prohlásil za krále. Možná by potřeboval pár poskoků a více času, záleží na prostředí. Dříve či později by se něco podobného stalo. Z toho vyplývá, že by většina států byla magokraciemi, nebo by feudální způsob vlády nikdy nevznikl.

A co s tím? Je tady možnost se na to vykašlat a hrát tak, jak jsme zvyklí (tzn. s arcimágy, polymorfy a kouzelnými zbraněmi). No, nějakou dobu jsem takhle hrál a moc mě netankuje zkusit to znovu. Prostě mi to celé nedává nějak logiku. A pak tady jsou hráči powerplayeři, kteří občas dokážou hodně zaprudit. Prostě to nějak není ono, když vlkodlaka-bosse sejme ohnivá koule v prvním kole boje.

Další možnost je hrát s magiokraciemi a udělat svět, který by obývali jen čarodějové. Pro mě by to asi moc nebylo, ale kdo ví?

Potom se může magie dost omezovat. Zvýšit náročnost kouzel (třeba nutnými surovinami), vyškrtat nějaká a masivně houserulovat. Když se vám to líbí, tak pro ne? Je zde ale další cesta…

Čaroděj-kněz-demagog před bitvou. Účatníci nějakých dřeváren vědí, jak může řeč vůdce před bitvou propět moráce. Prostě takový battle mage v low-magic.
… a tou je do světa umístit jen pět kouzelníků, kteří by dokázali zažehnávat magická stvoření a zabíjet gobliny po stovkách. Však pan Tolkien moc dobře věděl, co dělá. Středozemě je pak docela logická, na rozdíl třeba od světa z Odkazu dračích jezdců. Prostě se z hráčů stanou Hraničáři a Bojovníci. Nebo kupci, viz. Husitská epopej. Nebo absolutně odstranit magii. Z čarodějů udělat vzdělance tušící fyzikální zákony a svůj um a časté náhody používající k prosté demagogii. Mágové budou jen chytří lidé, kteří se vetřeli do přízně místního vládce, tomu radí, co dělat a děsí lidi věštbami a kletbami (které mají jen placebo efekt). V podstatě udělat historickou fikci se skřety, trpaslíky a elfy.

A nakonec ještě jedna otázka. Co s bohy? Ve většině článků či publikací zabývajících se tvorbou světa nalezneme univerzální radu. Nejdřív pantheon. Ale proč? Co když jsou bohové jen v mysli obyvatel a pro mě, jakožto ateistu (který se bojí, že ho za to nějaký náhodný kolemjdoucí bůh potrestá) je to i přijatelnější. Absence bohů jde ruku v ruce s omezením magie a takzvaných čarodějů-demagogů.

Po zvážení několika faktů, které jsem zde představil, si myslím, že magie je ve fantasy RPG spíše zbytečná (pokud to nejsou retroklony ADnD a jiné dungeoncrawlové hry).