Zamyšlení nad bestiáři



„Co je nejlepší na hraní RPG her? Podle mě to jsou monstra.“

Wolfgang Baur v předmluvě Tome of Beasts

S monstry se pojí bestiáře. Ten první v bílé krabici vydané v roce 1974 s titulem Dungeons and Dragons obsahoval jen pár nepřátel. Další pro první edici Advanced Dungeons and Dragons jich obsahoval o poznání víc. A k tomu byl vydán i druhý díl. Mnoho z těchto původních monster přežilo do dneška (Beholdeři, Mind flyeři,...), ale spousta byla zapomenuta a zmizela do retroklonů. Další bestiáře přicházely s každou novou edicí a novou RPG. Další přibývali s dalšími edicemi. Nestvůry se kopírovaly a zaplňovaly další a další knihy. Stále mě udivuje pětice  bestiářů pro třetí edici DnD.  A právě o bestiářích bude řeč.

Co to ten bestiář vlastně je? Odpověď je nasnadě. Herní doplněk obsahující popis CP a jejich herní statistiky. Většinou se jedná o abecední seznam. Jedna stránka, jedno, nebo i více monster připravených pro vaše hry. A co teď s těmi čtyřmi sty monstry v nově koupené knize? Vymyslet pro ně bydlení. Nejlépe nějaké podzemí, ve kterém by jich bylo více najednou. Je jich přece 400. S nimi si vystačíme, dokud nevyjdou nová monstra. Na západě tak půl roku. Tohle byl (a někdy pořád je) klasický způsob používání bestiářů. Pro mnoho a mnoho lidí to jsou pouze statistiky nepřátel. Jednu dobu jsem tak skutečně hrál a věřte, nebo ne, byla to i zábava. Dočasná. Prostě to není ono. Když se na to ale tak dívám, vypadají tak i některá oficiálně vydávaná dobrodružství od Wizardů. V Tyranii draků ničíte draky. V Elementálním zlu zachraňujete svět před kult živlů. V Hněvu démonů čelíte invazi démonů. Ve Strahdově prokletí musíte zabít upíra Strahda. Tak moment, takovéhle moduly vycházely v sedmdesátých letech! Tento styl dneska lidi hrají z nostalgie! Co s tím? Problém je, že spousta bestiářů jsou prostě jen ty statistiky s popisy a obrázky. Popis je mnohdy nic neříkající, neobsahuje nic, co by se dalo použít pro budování nějakých lepších zápletek. Korunu tomu nasazuje systém přesvědčení. Zákonně zlý duch by podle logiky neměl být spojencem Zákonně dobrých postav.
Aby se nasbíralo dost monster (podle norem amerických RPG asi tak 200-400) musí být některá
z nich trošku nelogická. Nebo trošku více nelogická. Nebo se prostě opakují. Jaký je rozdíl mezi písečným elementálem žijícím v mraku rotujícího prachu a nějakým stínem žijícím v jiném mraku? Nebo rozdíl mezi nymfou, dryádou, nebo dokonce rusalkou a lorelei? Vždyť ústní lidová slovesnost Čech, Moravy a Slezska si poradí s pár kostlivci, vodníky a čerty. Tak na co 400 potvor? Možná je to mým komplexem low-fantasy hraní, ale není trošku zbytečné mít staty pro kostlivce složeného ze žraločích tlam? Ale zpět k nelogičnosti. Hezký příklad je třeba Owlbear (sovodvěd). Čím se to živí? Nebojuje to o potravu s vlky a medvědy? Neomezuje už jen pouhá existence Owlbeara existenci klasických zvířat? Jak by asi dopadl souboj medvěda s touto stvůrou?

Další je takový roper. Klasická potvora DnD provázející tuto hru od prvních edic. Pro neznalé je to krápník s okem, tlamou se spoustou zubů a několika tenkými chapadly. Žije to v jeskyni a čeká, až někdo projde kolem. Jak dlouho to může trvat? Rok, dva, tři, tisíc let… A pořád to žije. Nepřijde vám to trochu divné? Pochopím, že by žil na nějaké středně frekventované cestě v podzemí. Na hlavní cestě by ho někdo brzy poslal do ropeřího nebe. Roperovi příbuzní (pierceři, intellect devoureři, rust monstra a další) jsou Gygaxova snaha něčím naplnit podzemí. Kdysi se tak hrálo a mě občas udivuje, jak se někteří  dostali do páté edice. Co se logičnosti týče, kdysi vycházel časopis Dragon a v něm se občas objevil nějaký článek o ekologii jednoho konkrétního typu nestvůry z Bestiáře. Nyní vychází zdarma a elektronicky jeho nástupce, Dragon+. Ten za moc nestojí, obsahuje jen reklamy na nově vydávané produkty. O monstrech nic. Škoda.

A co monstra, která opravdu potřebujeme? Už dlouho čekám na někoho, kdo začne vydávat bestiáře s popisy jednoho typu bytostí. Teď potřebuju bestiář, ve kterém budou skřeti, goblini a podobná havěť. Nic takového. Musím si koupit dva, tři doplňky, abych vydestiloval pár typů zelenookožců. Když chci hrát dark fantasy, nepotřebuju seznam Ďáblů a Andělů. Z toho se dá vyvodit, že bestiáře jsou jen nějaký marketingový trik. Anebo se s jedním produktem snaží herní společnost zacílit na velké publikum. Je to klasická politika "zavděč se každému". Tak či tak nemíním do bestiářů dávat velké peníze, zvlášť když nemám chuť a ani čas použít 300 nepřátel. Jediná hezká tradice u DnD jsou bloky statistik pro více časté protivníky na konci knihy. I tady je jedno ALE. Na co mi budou statistiky elfího lukostřelce-veterána? Z některých se mi se mi povedlo vydestilovat nějaký ten zajímavý nápad (Papíroví golemové. Takové oslabovací monstrum před finálním bossem-čarodějem), ale pořád je tam prostě těch potvor MOC. Možná se mi to zdá, protože z wargamingu jsem zvyklý občas přidat jedničku k nějaké statistice. Přidám jeden bod k ceně a balanc se nenaruší. U D&D, kde potřebuju znát hodnotu monstra ve zkušenostech se toho docela bojím, přece jen moji hráči mají občas opravdu divné nápady jak vést boj a jeden nikdy neví, jaký bonus se může projevit.

Další postřeh. Draci. Všechny příručky Pánů jeskyně radí, abychom nepoužívali draky v tak hojném počtu. V rozporu s tím jdou bestiáře, u kterých nejvíc stránek zabírají draci (a dinosauři). Zdá se mi, že skoro každá hra jich má alespoň pět a nejlepší jsou ty kombinace. Mládě prastarého rudého draka. Tak alespoň, že mám ten výběr a můžu se těšit, až postavy dorazí na úroveň, na které budou moci zabíjet draky jako na běžícím páse.

Jsem opravdu rád za Bestiář pro DrD II. Je tam nějaká stovka potvor a většina z nich dává i docela smysl. A taky se dají využít. K tomu tam jsou zajímavé nápady a popis způsobu boje. Ještě, že ho mám. Snad nikde jinde jsem nenašel tolik inspirace. Nikde. Díky Altaru za to.

Toť vše, co mě k bestiářům napadá říct. Je to jen takové malé zamyšlení, co mě napadlo, když jsem se rozhodl zahrát si něco v páté edici D&D. Ta těch monster má vskutku hodně. Jen upřímně doufám, že se tyto trendy vyhnou české RPG scéně.